Kaple sv. Rocha:
K založení obecní kaple došlo v roce 1767. Kaple je dodnes nejstarší a nejcennější stavební památkou obce.
Přesvědčivé a výmluvné svědectví o výstavbě přáslavického svatostánku vydává pamětní zápis z roku 1774, uchovaný v opise ve velkobystřickém farním archivu.
Podle zápisu potvrzeného děkanem Seidlem, přáslavickým rychtářem Karlem Čepelákem, purkmistrem Vavřínem Prečem a konšely (přísežnými) Františkem Rossem a Ondřejem Vrtalem, bylo v kapli původně povoleno sloužit jen jednu zpívanou mši na den sv. Rocha a tři mše čtené o svátcích sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého a sv. Vendelína. Roku 1772 však povolila konsistoř na naléhání obce také pátou čtenou mši o svátku sv. Notburgy, ceněné zvláště jako ochranitelky „proti pádu dobytčímu“. Za každou zpívanou mši na svátek sv. Rocha měla obec zaplatit velkobystřickému faráři nebo jeho kaplanovi 1 zlatý 30 krejcarů a velkobystřickému učiteli (rektorovi) 30 krejcarů, za čtenou mši o ostatních jmenovaných svátcích měla platit jen 1 zlatý, „krom příležitosti (povozu) neb koně, které se pro kněze pošlú“.
Někdy z první poloviny 19. století pochází nejstarší podrobný popis přáslavické kaple. Stavba stála uprostřed vsi obklopena šesti vzrostlými lípami. Byla zbudována z pálených cihel a orientována na východ. Její délka činila 5 sáhů a 3 stopy, šířka 3 sáhy a 4 stopy a výška 2 sáhy a 3 stopy. Měla klenutý strop (klenbu), střecha byla pokryta šindelem. Na střeše byla umístěna malá věžička ze dřeva, v níž se nacházel zvonek ke cti sv. Floriána s latinským nápisem ORA PRO NOBIS SCTE FLORIANI (Oroduj za nás, sv. Floriáne), německým nápisem MICH HAT GEGOSSEN JOHANN BEER IN OLMÜTZ (Mě ulil Johann Beer z Olomouce) a letopočtem 1734 (přemístěný zjevně z nějaké starší zvonice či jiné kaple). Do kaple se vcházelo západním průčelím dvojitými dvoukřídlými dveřmi vyrobenými z měkkého dřeva a opatřenými zámkem. V bočních zdech se nacházela dvě půlkruhově zakončená okna zasklená terčíkovým sklem (Scheiben) a z vnějšku chráněná drátěnou mřížkou.
V kapli byl umístěn oltář ke cti sv. Rocha s oltářním obrazem, který přemaloval roku 1800 Franz Heyder z Droždína. Zděný oltář měl dřevěné obložení vymalované na způsob mramoru. Na oltáři stál tabernákl s malou stříbrnou monstrancí osázenou českými granáty, v níž byly uloženy relikvie sv. Rocha, sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. Tyto relikvie přivezl z Říma a daroval zdejší kapli spolu s listem potvrzujícím jejich pravost roku 1780 přáslavický soused Ondřej Prkoš. Na oltáři stály rovněž tři cínové a čtyři dřevěné štafírované svícny.
V kapli byly umístěny po levé i pravé straně nadél dvě dřevěné lavice. Na balkóně byl na dřevěných prknech zbudován chór. V jeho stěně byl vytesán otvor opatřený dvířky se zámkem, v němž byla uložena mešní roucha, alba s příslušenstvím a mešní kniha. Z chóru se dalo oválným otvorem v klenbě vystoupit ke krovu kaple.
Dnešní podobu dostala kaple při rekonstrukci v roce 1969, kterou zorganizoval bystřický farář Mons. Th.Dr. Antonín Huvar. Před kaplí stojí kamenný kříž, který byl postaven na náklady Terezie Frankové z Přáslavic v roce 1889.
V posledním desetiletí byla střecha kaple pokryta měděným plechem a bylo provedeno odvlhčení zdiva. V základním kamenu s nápisem r. 1767 v bočním zdivu ve schránce jsou umístěné pamětní dobové mince, které jsou doplněné o dnešní pamětní mince.